Definice pracovního úrazu

Definice pracovního úrazu je uvedena v Zákoníku práce. Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním nebo pro plnění pracovních úkolů.

Poškozením zdraví je jak tělesné zranění, tak i psychická porucha. Pro zjištění skutečnosti, zda zaměstnanec plnil pracovní úkoly, není rozhodující motiv či pohnutka zaměstnance, ale zda bylo jednání zaměstnance z hlediska věcného, místního a časového objektivně konáno pro zaměstnavatele.

Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností nejen z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), ale spadají sem i další činnosti vykonávané na příkaz zaměstnavatele, odborové organizace, zástupce pro oblast bezpečnosti a zdraví při práci, činnosti, které jsou předmětem pracovní cesty, dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem nebo činnosti konané pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele.

Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět se je cesta vedoucí z bydliště zaměstnance k místu vstupu do podniku. Pokud je v areálu umístěno několik zaměstnavatelů, je rozhodující závěr, od kterého okamžiku po vstupu do areálu začal být zaměstnanec povinen podrobit se pokynům zaměstnavatele usměrňující jeho jednání.

Odpovědnost za pracovní úraz a povinnost k náhradě škody tedy nese vždy zaměstnavatel. Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli zprostit se odpovědnosti za pracovní úraz pouze v taxativně stanovených případech a při splnění dalších podmínek. Pouze v případě, že zaměstnavatel dodržel předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel se může zprostit odpovědnosti za pracovní úraz, pokud zaměstnanec porušil právní, pracovní i jiné předpisy, popřípadě pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány (musí dokazovat zaměstnavatel).

Opilost a zneužívání jiných návykových látek zaměstnancem za podmínky, že tomu zaměstnavatel nemohl zabránit.

Částečně, maximálně ze 2/3, se může zaměstnavatel zbavit odpovědnosti za pracovní úraz, pokud prokáže, že některá z výše uvedených skutečností byla pouze jednou z příčin vzniku pracovního úrazu, anebo z důvodu, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování, jednal lehkomyslně, přestože si měl být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem vědom možných následků svého jednání. 

Důkazní břemeno v případě zproštění se nebo částečného zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz leží na zaměstnavateli.